Den, kdy jsme byly v Londýně

Omlouvám se, že to sem dávám tak pozdě, učila jsem se na test z PE (píšeme 2). A teď mi ani nefunguje wifi. Super.
Ráno jsme s Míšou vstaly docela brzy, neboť jsme si chtěly užít Londýn co nejvíc. Nasnídaly jsme se a vyrazily najít někoho, kdo nám minimálně ukáže cestu na nádraží. Nakonec se ukázalo, že nás naše rodina doveze nejenom na nádraží, ale zapůjčí nám i telefon s internetem (kdybychom se čistě náhodou ztratily, což je VELMI nepravděpodobné, že... :)). 
Byla nám zapůjčena i čepice školy, pěkná, co?
Ukázalo se, že vlaky z Leatherheadu mají výluku, takže jsme jely z Epsonu. Cesta na Victorii trvala asi hodinu a pak už jsme se vydaly objevovat krásy města. Nejdřív jsme jeli metrem (ano, slavným londýnským metrem) na Oxford Circus, odkud jsme došly na Trafalgar Square, kde se nachází National Gallery. Bohužel jsme v ní nemohly strávit tolik času, kolik jsem si představovala, takže se do ní ještě budu muset vrátit (asi až Míša půjde na London Eye, už jsem domluvená s klukama z Winchesteru (teda s Kryštofem a Honzíkem, třeba nás Tomáš nebude chtít vůbec vidět, žejo), že tam spolu půjdeme, nejpravděpodobněji příští neděli), že tam spolu zajdeme. 
Národní galerie
Pokračovaly jsme na Covent garden, kde se podle naší adoptivní maminky dobře nakupuje. No, řekněme si to upřímně, pakliže jste tu na stipendiu a máte omezený rozpočet, můžete se tak dívat do výloh (a to jen do některých). Naše další kroky mířily do čtvrti Soho (velmi dobře známá ze seriálu Sherlock).
Soho
A pak už na Oxford street. Tam jsme se najedly (škola nám prý platí i jídlo v Londýně!! tomu říkám full stipendium) a zamířily do Primarku. Ten, kdo mě zná víc, ví, že nesnáším nakupovaní (jsou tři  vyjímky -bežecké oblečení, knížky a ponožky), takže jsem to asi po půl hodině vzdala a počkala na Míšu v kavárně (ano, dala jsem si muffin).
Málem jsem je koupila sestře :*
Jenže pak se hrozně rozpršelo. Nevěděly jsme, kam jít, tak jsme se rozběhly a doběhly první dvoupatrový autobus, který jel okolo (no, hádejte, čí to byl nápad... Ehm, ano, můj). Vystoupily jsme až, když jsme viděly metro. Dojely jsme na King´s cross, odkud se dá dojít do Britské knihovny, jenže jsme zjistily, že to nestíháme, neboť nám vlak odjížděl za půl hodiny. Tak jsme si aspoň prohlédly slavné nástupiště 9 a 3/4 (bohužel tam byla taková fronta, že jsme se nemohly vyfotit). Naštěstí jsme vlak do našich Bradavic stihly bez větších problémů.

Večer nám naše hostitelská rodina uvařila tradiční britskou večeři. Byla opravdu dobrá. Včetně pudinku!!!!!!!



Komentáře